Pokud se nad tím člověk zamyslí, je celé vlastně jen a jen o nich. Ty jsou vlastně ukazatelem toho, jak se o ně staráte a jak moc času strávíte při jejich „údržbě“.
Ovšemže to nelze paušalizovat, neb jsou choroby rozličné a kazivost zubů mezi ně jednoznačně patří. Někteří lidé se mohou starat, jak chtějí a zuby se jim prostě kazí. Většina zubařů doporučuje nezkoušet lidové recepty, a raději je co nejdříve navštívit. Totéž radí i lidé z ortodoncie Praha Petrortho.cz.
Je jednoznačné proč. Je totiž lépe problémům předcházet, než je pak složitě řešit. A od toho zde právě oni jsou.
Co je to vlastně to zvláštní slovo? To není o zubaři? Ale ano, je. Jenže onen výraz zahrnuje i složitější věci, které normální praktik většinou nedělá. Ne z neznalosti problematiky, ale protože na to nemá odpovídající techniku. Ta je natolik složitá a natolik drahá, že bez specializace by se mu nevyplatilo si ji koupit. Navíc tento obor většinou přímo neřeší zkažené zuby jako takové, ale zabývá se něčím jiným. Čím, k tomu se dostaneme.
Tento výraz, nebo spíše slovo pochází ze starořeckého orthos – rovné, nebo přímé, ale také správné a odont pak znamená zub.
Naprosto přesně vzato se tento obor zabývá posunem. No, vlakové nádraží asi nebude to správné přirovnání, ale proč ne. Tam se také přísně hlídá posun, a totéž se děje v ortodoncii. Zde se však nehlídá posun vagónů, ale posun zubů. Pak je lékaři dokáží srovnat tak, aby byly v jedné řadě a nerostly jako ono pověstné dříví v lese.
Na toto používají různá rovnátka, hejblátka, udělátka a nevím co ještě všechno, kteréžto aparátky pomaličku ale jistě sunou zuby tam, kde mají být a kde je jejich přirozené místo.
Není to záležitost dvou tří hodin, ani dnů, ale spíše měsíců než nové, ty či ony zuby doputuj tam kde je chce lékař a pacient mít. Výsledkem je pak to, že může člověk opravdu bez obav usmívat na každého koho potká.